Sandra Kalniete se narodila 22. prosince 1952 v sibiřském Toguru,  od roku 1957 žije v Lotyšsku.

V roce 1981 absolvovala rižskou Výtvarnou akademii, obor historie a teorie umění. Věnovala se lidovému a dekorativnímu umění – napsala monografii Latvju tekstilmksla (Lotyšské textilní umění), 1989. Spoluzakladatelka Lidové fronty Lotyšska,  hnutí založeného s cílem demokratizace společnosti, které se na přelomu 80. a 90. let zasadilo o obnovení lotyšské nezávislosti. Od roku 1990 zaměstnankyně lotyšského Ministerstva zahraničí: velvyslankyně Lotyšské republiky při OSN (1993–1997), ve Francii (1997–2002) a při UNESCO (2000–2002); ministryně zahraničí Lotyšska (2002–2004); první lotyšská eurokomisařka (2004).

Autorka dvou memoárových knih: Es lauzu, tu lauzi, ms lauzm. Vii lza (Lámala jsem, lámal jsi, lámali jsme. Zlomili se), 2000 – vzpomínky na její působení v Lidové frontě Lotyšska a na dobu bojů za nezávislé Lotyšsko, a Ar balles kurpm Sibrijas sniegos  (V plesových střevíčkách sibiřským sněhem), 2001. Posledně jmenovaná kniha vyšla také ve francouzštině a v němčině, chystá se vydání italské, ruské a anglické. Ve Francii získala Cenu čtenářů časopisu Elle.